(1) Konstantní-aktuální nabíjení
Nabíjení konstantním{0}proudem označuje nabíjení baterie pevnou rychlostí proudu. Při nabíjení jednou hodnotou proudu vede příliš nízký nabíjecí proud k příliš dlouhé počáteční fázi nabíjení. Naopak příliš vysoký nabíjecí proud způsobí, že nabíjecí napětí baterie se během pozdějších fází příliš zvýší, čímž jsou elektrody vystaveny značnému namáhání.
(2) Nabíjení konstantním-napětím
Nabíjení konstantním-napětím udržuje během celého procesu pevné nabíjecí napětí. I když tato metoda dokáže automaticky upravit nabíjecí proud na základě změn stavu nabití baterie (SOC) během nabíjení, její nevýhody jsou značné: rychlost nabíjení je pomalá. V počáteční fázi nabíjení může příliš nízké napětí baterie způsobit příliš vysoký nabíjecí proud, potenciálně poškodit baterii, zkrátit její životnost nebo ji dokonce učinit nepoužitelnou.
(3) Konstantní proud-Nabíjení konstantním napětím
Nabíjení konstantním proudem-konstantním napětím je v současnosti nejpoužívanější metodou nabíjení lithiových baterií. Tento způsob zahrnuje nejprve nabíjení konstantním proudem, dokud napětí baterie nedosáhne předem stanovené úrovně napětí, načež se baterie nabíjí konstantním napětím. Během fáze konstantního napětí-nabíjecí proud postupně klesá. Když proud klesne na téměř nulu nebo 0,02 C, je baterie považována za plně nabitou. Tato metoda kombinuje výhody nabíjení konstantním-proudem a konstantním{8}}napětím: zajišťuje, že počáteční nabíjecí proud nepřekročí jmenovitý proud baterie během fáze konstantního-proudu, a zároveň zlepšuje účinnost nabíjení během fáze konstantního{10}}napětí.
(4) Pulzní nabíjení
Pulzní nabíjení označuje nabíjení baterie konstantním pulzním proudem. Počáteční fáze zahrnuje nabíjení konstantním-proudem s nízkým proudem. Jakmile napětí baterie dosáhne předem stanovené úrovně napětí, použije se pulzní proud, aby pokračovalo nabíjení. Tato metoda poskytuje dostatek času pro depolarizaci, což umožňuje baterii uložit více energie.
